الکندی: گردانَن مَنٛز فَرَق

وِکیٖپیٖڈیا پؠٹھٕ، اَکھ آزاد اِنسایکلوپیٖڈیا
Content deleted Content added
databox
ٹیگ: 2017 کوڈ اؠڈِٹ خانہٕ
باٹ چھُ غَلطی ٹھیٖکھ کَران غَلطی فِہرِست مُطٲبِق
 
سٕطر 1: سٕطر 1:
{{مولوٗماتھ}}
{{databox}}
'''أبو يوسف يعقوب بن إسحاق الصبّاح الكندي''' اوس اکھ عرب مسلمان کثیر الثقافتی یُس بطور فلسفی، [[ریاضی دان]] ،طبیب تہٕ موسیقی تھیوریسٹ اوس۔ <ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Greenberg|first=Yudit Kornberg|title=Encyclopedia of love in world religions|date=2008|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-85109-980-1|volume=1|page=405}}</ref> سُہ اوس گۄدٕنیُک [[ابتدائی اسلٲمی فلسفہٕ|اسلامی فلسفی]] تہٕ یہٕ چھ "عربؠ فلاسفیک بَب" مانہٕ یوان ۔<ref name="Nasr137To138">{{کِتاب حَوالہٕ|last=Nasr|first=Seyyed Hossein|title=[[Islamic Philosophy from its Origin to the Present: Philosophy in the Land of Prophecy|Islamic philosophy from its origin to the present: philosophy in the land of prophecy]]|date=2006|publisher=State University of New York|isbn=978-0-7914-6799-2|pages=137–138}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Abboud|first=Tony|title=Al-Kindi: the father of Arab philosophy|date=2006|publisher=Rosen|isbn=978-1-4042-0511-6}}</ref>
'''أبو یوسف یعقوب بن إسحاق الصبّاح الكندی''' اوس اَکھ عرب مُسلمان کثیر الثقافتی یُس بطور فلسفی، [[ریاضی دان]] ،طبیب تہٕ موٗسیٖقی تھیوریسٹ اوس۔ <ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Greenberg|first=Yudit Kornberg|title=Encyclopedia of love in world religions|date=2008|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-85109-980-1|volume=1|page=405}}</ref> سُہ اوس گۄدٕنیُک [[ابتدائی اسلٲمی فلسفہٕ|اسلامی فلسفی]] تہٕ یہٕ چھ "عربؠ فلاسفیک بَب" مانہٕ یوان ۔<ref name="Nasr137To138">{{کِتاب حَوالہٕ|last=Nasr|first=Seyyed Hossein|title=[[Islamic Philosophy from its Origin to the Present: Philosophy in the Land of Prophecy|Islamic philosophy from its origin to the present: philosophy in the land of prophecy]]|date=2006|publisher=State University of New York|isbn=978-0-7914-6799-2|pages=137–138}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Abboud|first=Tony|title=Al-Kindi: the father of Arab philosophy|date=2006|publisher=Rosen|isbn=978-1-4042-0511-6}}</ref>


الکندی زاو کوفہس منٛز تہٕ کٔرٕن [[بَغداد|بغدادس]] منٛز تعلیٖم حٲصِل۔<ref>{{ویب حَوالہٕ|title=Al-Kindi biography|url=https://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Al-Kindi.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20071026091801/https://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Al-Kindi.html|archive-date=26 October 2007|website=www-groups.dcs.st-and.ac.uk}}</ref> سُہٕ بنیو ہاؤس آف وزڈمس منٛز اکھ ممتاز شخصیت، تہٕ متعدد عباسی خلیفن کوٚر سُہ یونٲنی سائنسی تہٕ فلسفیانہٕ متنن عربی زبانہِ منٛز ترجمہٕ ہنٛز نگرٲنی خٲطرٕ مقرر۔ امہٕ پتہٕ لیچھ تم مابعد الطبیعیات، اخلاقیات، منطق تہٕ نفسیات، طب، فارماکولوجی، ریاضی، فلکیات، علم نجوم تہٕ آپٹکس تام مختلف موضوعاتن پیٹھ پنن ہتہٕ بٔد اصل مقالہٕ، تہٕ مزید عملی موضوعات یتھ کٔنۍ عطر، تلوار، جواہر، شیش، رنگ، حیوانیات{{sfn|Corbin|1993|page=155}}{{sfn|Adamson|2005|page=33}}{{sfn|Adamson|2007|page=7}}
الکندی زاو کوفہس مَنٛز تہٕ کٔرٕن [[بَغداد|بغدادس]] مَنٛز تٲلیٖم حٲصِل۔<ref>{{ویب حَوالہٕ|title=Al-Kindi biography|url=https://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Al-Kindi.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20071026091801/https://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Al-Kindi.html|archive-date=26 October 2007|website=www-groups.dcs.st-and.ac.uk}}</ref> سُہٕ بنیو ہاؤس آف وزڈمس مَنٛز اَکھ ممتاز شخصیت، تہٕ متعدد عباسی خلیفن کوٚر سُہ یونٲنی سائنسی تہٕ فلسفیانہٕ متنن عربی زبانہِ مَنٛز ترجمہٕ ہنٛز نگرٲنی خٲطرٕ مقرر۔ امہٕ پتہٕ لیچھ تم مابعد الطبیعیات، اخلاقیات، منطق تہٕ نفسیات، طب، فارماکولوجی، ریاضی، فلکیات، علم نجوم تہٕ آپٹکس تام مختلف موضوعاتن پؠٹھ پنن ہتہٕ بٔد اصل مقالہٕ، تہٕ مزید عملی موضوعات یَتھ کٔنؠ عطر، تلوار، جواہر، شیش، رنگ، حیوانیات{{sfn|Corbin|1993|page=155}}{{sfn|Adamson|2005|page=33}}{{sfn|Adamson|2007|page=7}}


[[گرٛؠندُت|ریاضی]] ہنٛدس میدانس منٛز، الکندی ین کوٚر اسلامی دنیاہس منٛز ہندو ہندسن متعارف کرنس منٛز اہم کردار ادا۔ تہٕ الخوارزمی سۭتۍ سۭتۍ عربی ہندسن منٛز یمن ہنٛز مزید ترقی یُس بالآخر باقی دنیاہن اپناو۔<ref name="st-and1">{{ویب حَوالہٕ|title=Abu Yusuf Yaqub ibn Ishaq al-Sabbah Al-Kindi|url=http://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Al-Kindi.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071026091801/http://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Al-Kindi.html|archive-date=26 October 2007|access-date=26 October 2007}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Borda|first=Monica|title=Fundamentals in Information Theory and Coding|date=2011|publisher=Springer|page=122|quote=Al Kindi, an Arab scientist from 9th century is considered the father of cryptology, his book on this subject being, at this moment, the oldest available.}}</ref><ref>{{Cite news|title=The man who cracked the Kama Sutra code|date=4 October 2000|url=https://www.telegraph.co.uk/news/science/science-news/4754214/The-man-who-cracked-the-Kama-Sutra-code.html|archiveurl=https://ghostarchive.org/archive/20220112/https://www.telegraph.co.uk/news/science/science-news/4754214/The-man-who-cracked-the-Kama-Sutra-code.html|archivedate=12 January 2022|journal=The Telegraph|issn=0307-1235}}</ref> الخلیل (717–786) سنٛز کٲم پیٹھ تعمیر کرتھ، الکندی سنٛز کتاب یمک عنوان چُھ مخطوطہٕ کرپٹوگرافک پیغامات سمجھنہٕ کس عنوان سۭتۍ کرپٹ اینالیسس جنم دیُت، شماریاتی تخمینک گوڑنک معلوم استعمال، تہٕ سائفر توڑنک کنہہ نئۍ طریقہٕ متعارف کٔر، خاص طور پٲنٹھ فریکوئنسی تجزیہٕ۔<ref name="singh">{{کِتاب حَوالہٕ|last=Singh|first=Simon|url=https://archive.org/details/codebook00simo/page/14|title=The Code Book|date=2000|publisher=Anchor Books|isbn=9780385495325|location=New York City|pages=[https://archive.org/details/codebook00simo/page/14 14–20]|author-link=Simon Singh|url-access=registration}}</ref><ref>{{ویب حَوالہٕ|title=Al-Kindi Distinguished Statistics Lectures|url=https://cemse.kaust.edu.sa/stat/al-kindi-distinguished-statistics-lectures|website=Statistics at King Abdullah University of Science and Technology|quote=The lectures are named after Al-Kindi (801–873 CE), a prominent figure in the House of Wisdom, whose book entitled "Manuscript on Deciphering Cryptographic Messages" is believed to be the earliest writing on statistics. In his book, Al-Kindi gave a detailed description on how to decipher encrypted messages using statistics and frequency analysis. This text arguably gave rise to the birth of both statistics and cryptanalysis.}}</ref> سُہ گوٚو اکھ یُتھ پیمانہٕ بناونس منٛز کامیاب، یُس [[ڈاکٹَر|ڈاکٹرن]] [[ریاضی]] تہٕ [[طِب|طب]] کس بارس منٛز تٔمؠ سٕنٛدس علمس یکجا کٔرتھ پننہٕ دوا کس تاثیرُک اندازٕ لگاونس قٲبل ٲس۔<ref name="LB">{{Cite journal|last=Broemeling|first=Lyle D.|date=1 November 2011|title=An Account of Early Statistical Inference in Arab Cryptology|journal=The American Statistician|volume=65|issue=4|pages=255–257|doi=10.1198/tas.2011.10191}}</ref>
[[گرٛؠندُت|ریاضی]] ہنٛدس میدانس مَنٛز، الکندی ین کوٚر اسلامی دنیاہس مَنٛز ہندو ہندسن متعارف کرنس مَنٛز اہم کردار ادا۔ تہٕ الخوارزمی سٟتؠ سٟتؠ عربی ہندسن مَنٛز یمن ہنٛز مزید ترقی یُس بالآخر باقی دنیاہن اپناو۔<ref name="st-and1">{{ویب حَوالہٕ|title=Abu Yusuf Yaqub ibn Ishaq al-Sabbah Al-Kindi|url=http://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Al-Kindi.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071026091801/http://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Al-Kindi.html|archive-date=26 October 2007|access-date=26 October 2007}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Borda|first=Monica|title=Fundamentals in Information Theory and Coding|date=2011|publisher=Springer|page=122|quote=Al Kindi, an Arab scientist from 9th century is considered the father of cryptology, his book on this subject being, at this moment, the oldest available.}}</ref><ref>{{Cite news|title=The man who cracked the Kama Sutra code|date=4 October 2000|url=https://www.telegraph.co.uk/news/science/science-news/4754214/The-man-who-cracked-the-Kama-Sutra-code.html|archiveurl=https://ghostarchive.org/archive/20220112/https://www.telegraph.co.uk/news/science/science-news/4754214/The-man-who-cracked-the-Kama-Sutra-code.html|archivedate=12 January 2022|journal=The Telegraph|issn=0307-1235}}</ref> الخلیل (717–786) سنٛز کٲم پؠٹھ تعمیر کٔرِتھ، الکندی سنٛز کتاب یمک عنوان چھُ مخطوطہٕ کرپٹوگرافک پیغامات سمجھنہٕ کس عنوان سٟتؠ کرپٹ اینالیسس جنم دیُت، شماریاتی تخمینک گۄڈنیُٛک معلوم اِستِمال، تہٕ سائفر توڑنک کنہہ نئؠ طریقہٕ متعارف کٔر، خاص طور پٲنٹھ فریکوئنسی تجزیہٕ۔<ref name="singh">{{کِتاب حَوالہٕ|last=Singh|first=Simon|url=https://archive.org/details/codebook00simo/page/14|title=The Code Book|date=2000|publisher=Anchor Books|isbn=9780385495325|location=New York City|pages=[https://archive.org/details/codebook00simo/page/14 14–20]|author-link=Simon Singh|url-access=registration}}</ref><ref>{{ویب حَوالہٕ|title=Al-Kindi Distinguished Statistics Lectures|url=https://cemse.kaust.edu.sa/stat/al-kindi-distinguished-statistics-lectures|website=Statistics at King Abdullah University of Science and Technology|quote=The lectures are named after Al-Kindi (801–873 CE), a prominent figure in the House of Wisdom, whose book entitled "Manuscript on Deciphering Cryptographic Messages" is believed to be the earliest writing on statistics. In his book, Al-Kindi gave a detailed description on how to decipher encrypted messages using statistics and frequency analysis. This text arguably gave rise to the birth of both statistics and cryptanalysis.}}</ref> سُہ گوٚو اَکھ یُتھ پیمانہٕ بناونس مَنٛز کامیاب، یُس [[ڈاکٹَر|ڈاکٹرن]] [[ریاضی]] تہٕ [[طِب|طب]] کس بارس مَنٛز تٔمؠ سٕنٛدس علمس یکجا کٔرِتھ پننہٕ دوا کس تاثیرُک اندازٕ لگاونس قٲبل ٲس۔<ref name="LB">{{Cite journal|last=Broemeling|first=Lyle D.|date=1 November 2011|title=An Account of Early Statistical Inference in Arab Cryptology|journal=The American Statistician|volume=65|issue=4|pages=255–257|doi=10.1198/tas.2011.10191}}</ref>


== کامیٲبی ==
== کامیٲبی ==
عرب کتابہٕ نگار ابن الندیم سند مطٲبق، الکندی لیچھ کم کھوتہٕ کم زٕ ہتھ شیٹھ کتابہٕ، یم جیومیٹری (بتیس کتابہٕ)، طب تہٕ فلسفہٕ (ہر اکہٕ 22 کتابہٕ)، منطق (نو کتابہٕ)، تہٕ طبیعیات (باہ کتابہٕ) منٛز چِھ واریاہ زیادٕ تعاون کران۔{{sfn|Corbin|1993|pages=154–155}} اگرچہ تیم سٕنز زیٛادٕ تر [[کِتاب|کتابہٕ]] چِھ صٔدیو پیٹھہٕ رٲومٕژ، مگر کینٛہہ چِھ جیرارڈ آف کریمونا کہِ لاطینی ترجمن ہندِس شکلہِ منٛز زندٕ، تہٕ باقٕے چِھ عربی مخطوطن منز دوبارٕہ دریافت کرنہٕ آمٕتؠ۔ سارِوٕے کھوتہٕ اہم کتھ چِھ یہٕ زِ تیم سٕنز رٲومٕژ کٲم ٲس وُہِمہِ صدی کہِ وسطس منز ایکِس ترک لائبریری منز واقع۔{{sfn|Klein-Franke|2001|pages=172–173}}
عرب کتابہٕ نگار ابن الندیم سند مطٲبق، الکندی لیچھ کم کھوتہٕ کم زٕ ہتھ شیٹھ کتابہٕ، یم جیومیٹری (بتیس کتابہٕ)، طب تہٕ فلسفہٕ (ہر اکہٕ 22 کتابہٕ)، منطق (نو کتابہٕ)، تہٕ طبیعیات (باہ کتابہٕ) مَنٛز چھِ واریاہ زیٛادٕ تعاون کران۔{{sfn|Corbin|1993|pages=154–155}} اگرچہ تیم سٕنز زیٛادٕ تر [[کِتاب|کتابہٕ]] چھِ صٔدیو پیٹھہٕ رٲومٕژ، مگر کینٛہہ چھِ جیرارڈ آف کریمونا کہِ لاطینی ترجمن ہندِس شکلہِ مَنٛز زندٕ، تہٕ باقٕے چھِ عربی مخطوطن مَنٛز دوبارٕہ دریافت کرنہٕ آمٕتؠ۔ سارِوٕے کھوتہٕ اہم کتھ چھِ یہٕ زِ تیم سٕنز رٲومٕژ کٲم ٲس وُہِمہِ صدی کہِ وسطس مَنٛز ایکِس ترک لائبریری مَنٛز واقع۔{{sfn|Klein-Franke|2001|pages=172–173}}


== حوالہٕ ==
== حَوالہٕ ==
{{حَوالہٕ}}
{{حَوالہٕ}}
{{حَوالہٕ|colwidth=30em}}
{{حَوالہٕ|colwidth=30em}}

نٔو گَردان 18:00, 11 فَرؤری 2024 بَجے

یعقوب ابن اسحاق الکندی
اَصٕل ناو عربی زَبانہِ مَنٛز: الكندي
پٲدٲیِش1 جَنؤری 0801
کوفَہ، عِراق
وَفاتجَنؤری 1, 873(873-01-01) (ؤری 72)
بَغداد، عِراق
پٲدٲیِش ناوأبو يوسف يعقوب بن إسحاق الصبّاح الكندي
فرضی ناوAbú-Júsuf ibn Ishák
رِشتہٕ دارمحمد ابن الاشعث الکندی
مُقٲمی زَبانعَربی زَبان
زَبانہٕعَربی زَبان
نوکریبیت الحکمت
طٲلبہٕ عٔلِمجعفر بن محمد ابوالمعشر البلخی، ابوزید بلخی، احمد ابن الطیب السرخسی
مَزہَباِسلام
Kunyaابو یوسف

أبو یوسف یعقوب بن إسحاق الصبّاح الكندی اوس اَکھ عرب مُسلمان کثیر الثقافتی یُس بطور فلسفی، ریاضی دان ،طبیب تہٕ موٗسیٖقی تھیوریسٹ اوس۔ [1] سُہ اوس گۄدٕنیُک اسلامی فلسفی تہٕ یہٕ چھ "عربؠ فلاسفیک بَب" مانہٕ یوان ۔[2][3]

الکندی زاو کوفہس مَنٛز تہٕ کٔرٕن بغدادس مَنٛز تٲلیٖم حٲصِل۔[4] سُہٕ بنیو ہاؤس آف وزڈمس مَنٛز اَکھ ممتاز شخصیت، تہٕ متعدد عباسی خلیفن کوٚر سُہ یونٲنی سائنسی تہٕ فلسفیانہٕ متنن عربی زبانہِ مَنٛز ترجمہٕ ہنٛز نگرٲنی خٲطرٕ مقرر۔ امہٕ پتہٕ لیچھ تم مابعد الطبیعیات، اخلاقیات، منطق تہٕ نفسیات، طب، فارماکولوجی، ریاضی، فلکیات، علم نجوم تہٕ آپٹکس تام مختلف موضوعاتن پؠٹھ پنن ہتہٕ بٔد اصل مقالہٕ، تہٕ مزید عملی موضوعات یَتھ کٔنؠ عطر، تلوار، جواہر، شیش، رنگ، حیوانیات[5][6][7]

ریاضی ہنٛدس میدانس مَنٛز، الکندی ین کوٚر اسلامی دنیاہس مَنٛز ہندو ہندسن متعارف کرنس مَنٛز اہم کردار ادا۔ تہٕ الخوارزمی سٟتؠ سٟتؠ عربی ہندسن مَنٛز یمن ہنٛز مزید ترقی یُس بالآخر باقی دنیاہن اپناو۔[8][9][10] الخلیل (717–786) سنٛز کٲم پؠٹھ تعمیر کٔرِتھ، الکندی سنٛز کتاب یمک عنوان چھُ مخطوطہٕ کرپٹوگرافک پیغامات سمجھنہٕ کس عنوان سٟتؠ کرپٹ اینالیسس جنم دیُت، شماریاتی تخمینک گۄڈنیُٛک معلوم اِستِمال، تہٕ سائفر توڑنک کنہہ نئؠ طریقہٕ متعارف کٔر، خاص طور پٲنٹھ فریکوئنسی تجزیہٕ۔[11][12] سُہ گوٚو اَکھ یُتھ پیمانہٕ بناونس مَنٛز کامیاب، یُس ڈاکٹرن ریاضی تہٕ طب کس بارس مَنٛز تٔمؠ سٕنٛدس علمس یکجا کٔرِتھ پننہٕ دوا کس تاثیرُک اندازٕ لگاونس قٲبل ٲس۔[13]

کامیٲبی[اؠڈِٹ]

عرب کتابہٕ نگار ابن الندیم سند مطٲبق، الکندی لیچھ کم کھوتہٕ کم زٕ ہتھ شیٹھ کتابہٕ، یم جیومیٹری (بتیس کتابہٕ)، طب تہٕ فلسفہٕ (ہر اکہٕ 22 کتابہٕ)، منطق (نو کتابہٕ)، تہٕ طبیعیات (باہ کتابہٕ) مَنٛز چھِ واریاہ زیٛادٕ تعاون کران۔[14] اگرچہ تیم سٕنز زیٛادٕ تر کتابہٕ چھِ صٔدیو پیٹھہٕ رٲومٕژ، مگر کینٛہہ چھِ جیرارڈ آف کریمونا کہِ لاطینی ترجمن ہندِس شکلہِ مَنٛز زندٕ، تہٕ باقٕے چھِ عربی مخطوطن مَنٛز دوبارٕہ دریافت کرنہٕ آمٕتؠ۔ سارِوٕے کھوتہٕ اہم کتھ چھِ یہٕ زِ تیم سٕنز رٲومٕژ کٲم ٲس وُہِمہِ صدی کہِ وسطس مَنٛز ایکِس ترک لائبریری مَنٛز واقع۔[15]

حَوالہٕ[اؠڈِٹ]

  1. Greenberg، Yudit Kornberg (2008). Encyclopedia of love in world religions. 1. ABC-CLIO. ص. 405. ISBN 978-1-85109-980-1.
  2. Nasr، Seyyed Hossein (2006). Islamic philosophy from its origin to the present: philosophy in the land of prophecy. State University of New York. pp. 137–138. ISBN 978-0-7914-6799-2.
  3. Abboud، Tony (2006). Al-Kindi: the father of Arab philosophy. Rosen. ISBN 978-1-4042-0511-6.
  4. "Al-Kindi biography". www-groups.dcs.st-and.ac.uk. Archived from the original on 26 October 2007.
  5. Corbin 1993, p. 155.
  6. Adamson 2005, p. 33.
  7. Adamson 2007, p. 7.
  8. "Abu Yusuf Yaqub ibn Ishaq al-Sabbah Al-Kindi". Archived from the original on 26 October 2007. Retrieved 26 October 2007.
  9. Borda، Monica (2011). Fundamentals in Information Theory and Coding. Springer. ص. 122. Al Kindi, an Arab scientist from 9th century is considered the father of cryptology, his book on this subject being, at this moment, the oldest available.
  10. "The man who cracked the Kama Sutra code". The Telegraph. 4 October 2000. ISSN 0307-1235. Archived from the original on 12 January 2022. https://ghostarchive.org/archive/20220112/https://www.telegraph.co.uk/news/science/science-news/4754214/The-man-who-cracked-the-Kama-Sutra-code.html. 
  11. Singh، Simon (2000). The Code Book. New York City: Anchor Books. pp. 14–20. ISBN 9780385495325.
  12. "Al-Kindi Distinguished Statistics Lectures". Statistics at King Abdullah University of Science and Technology. The lectures are named after Al-Kindi (801–873 CE), a prominent figure in the House of Wisdom, whose book entitled "Manuscript on Deciphering Cryptographic Messages" is believed to be the earliest writing on statistics. In his book, Al-Kindi gave a detailed description on how to decipher encrypted messages using statistics and frequency analysis. This text arguably gave rise to the birth of both statistics and cryptanalysis.
  13. Broemeling، Lyle D. (1 November 2011). "An Account of Early Statistical Inference in Arab Cryptology". The American Statistician. 65 (4): 255–257. doi:10.1198/tas.2011.10191.
  14. Corbin 1993, pp. 154–155.
  15. Klein-Franke 2001, pp. 172–173.