جنوبی ایشیا: گردانَن مَنٛز فَرَق

وِکیٖپیٖڈیا پؠٹھٕ، اَکھ آزاد اِنسایکلوپیٖڈیا
Content deleted Content added
databox
ٹیگ: موبایل اؠڈِٹ موبائیل وؠب اؠڑیٹ ایڈوانسِڈ موبائل اؠڑِٹ
باٹ چھُ غَلطی ٹھیٖکھ کَران غَلطی فِہرِست مُطٲبِق
سٕطر 1: سٕطر 1:
{{مولوٗماتھ}}
{{Databox}}
'''جنوبی ایشیا''' چھ [[ایشیا|ایشیاہُک]] جنوبی ذیلی علاقہٕ، یُس [[جَغرٲفی|جغرافیائی]] تہٕ نسلی [[سَنٛس|ثقافتی]] لحاظ بَیان چھُ کرنہٕ یوان۔ عام طور چھُ خیال کرنہٕ آمت زِ جنوبی ایشیا چھُ [[بَنٛگلہ دیٖش|بنگلہ دیش]]، بھوٹان، ہِندوستان، مالدیپ، [[نؠپال]]، [[پٲکِستان|پاکِستان،]] تہٕ [[سِری لنٛکا|سری لنکا،]] تہٕ اکثر [[اَفغٲنِستان|افغانستان]] تہِ شٲمل چُھ۔<ref>{{ویب حَوالہٕ|title=South Asia {{!}} Britannica|url=https://www.britannica.com/place/South-Asia|access-date=1 April 2023|website=www.britannica.com|language=en}}</ref>
'''جۆنوٗبی ایشیا''' چھ [[ایشیا|ایشیاہُک]] جۆنوٗبی ذیلی علاقہٕ، یُس [[جَغرٲفی|جغرافیائی]] تہٕ نسلی [[سَنٛس|ثقافتی]] لحاظ بَیان چھُ کرنہٕ یوان۔ عام طور چھُ خیال کرنہٕ آمت زِ جۆنوٗبی ایشیا چھُ [[بَنٛگلہ دیٖش|بنگلہ دیش]]، بھوٹان، ہِندوستان، مالدیپ، [[نؠپال]]، [[پٲکِستان|پاکِستان،]] تہٕ [[سِری لنٛکا|سری لنکا،]] تہٕ اکثر [[اَفغٲنِستان|افغانستان]] تہِ شٲمل چھُ۔<ref>{{ویب حَوالہٕ|title=South Asia {{!}} Britannica|url=https://www.britannica.com/place/South-Asia|access-date=1 April 2023|website=www.britannica.com|language=en}}</ref>


ٹوپوگرافک طورس پیٹھ چُھ یہٕ ہندوستانی سب کنٹیننٹ پیٹھ غلبہٕ تھاوان تہٕ جنوبس منٛز چھُ [[ہِندوستٲنؠ بَرِصَغیٖر|بھارتی]] سمندر تہِ شمالس منز چَھ [[ہِمالیَہ|ہِمالیَہ،]] کاراکورم تہ پامیر پہاڑ۔ آمو ڈاریہ یُس [[ہِند کَش]] کہ شمال پیٹھ وَتھان چھُ، چھُ شُمٲلؠ مغربی سرحدُک حصہٕ بَنان ۔ زمینی طور چھُ جنوبی ایشیا مغرب ایشیا، وسطی ایشیا، مشرقی ایشا تہٕ جنوب مشرق ایشیا سٟتؠ سرحد تھاوان۔{{Citation needed|date=March 2023}}
ٹوپوگرافک طورس پؠٹھ چھُ یہٕ ہِندوستٲنؠ سب کنٹیننٹ پؠٹھ غلبہٕ تھاوان تہٕ جنوبس مَنٛز چھُ [[ہِندوستٲنؠ بَرِصَغیٖر|بھارتی]] سمندر تہِ شمالس مَنٛز چَھ [[ہِمالیَہ|ہِمالیَہ،]] کاراکورم تہ پامیر پہاڑ۔ آمو ڈاریہ یُس [[ہِند کَش]] کہ شمال پؠٹھ وَتھان چھُ، چھُ شُمٲلؠ مغربی سرحدُک حصہٕ بَنان ۔ زمینی طور چھُ جۆنوٗبی ایشیا مغرب ایشیا، وسطی ایشیا، مشرقی ایشا تہٕ جۆنوٗب مشرق ایشیا سٟتؠ سرحد تھاوان۔{{Citation needed|date=March 2023}}


[[جنوبی ایشیا ایسوسی ایشن فار ریجنل کوآپریشن]] (SAARC) چھِ اکھ علاقٲیی معاشی تعاونٕچ تَنظیٖم یۄس 1985 منٛز قائم آے کرنہٕ تہٕ اَتھ منٛز چھِ جنوبی ایشیاہٕک تَمام ٲٹھ مُلُک شٲمِل ۔<ref name="SAARC Summit">{{ویب حَوالہٕ|last=SAARC Summit|title=SAARC|url=http://www.saarc-sec.org/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131216014912/http://saarc-sec.org/|archive-date=16 December 2013|access-date=17 December 2013|publisher=SAARC Summit}}</ref> جنوبی ایشیاہٕک بُنیٲدی مُلکَن منٛز چھ 4.4 ملین مربع (1.7 sq mi) رۄقبہٕ، یُس ایشیٲیی براعظمُک 10 فیصد چُھ۔ وسیع تَعارُفس تحت، اَمچ آبٲدی چِھ دنیاہچ آبٲدی ہند تَقریٖبَن 1.9 بلین یا تَقریٖبَن اکھ ژورِم حصہٕ، اَمہِ سٟتؠ چھُ یہِ دُنیاہُک ساروی کھوتہٕ زیٛادٕ آبٲدی وول تہٕ [[آبٲدی مُطٲبِق براعظمن علاقن ہُنٛد فِہرِست|ساروو کھۄتہٕ زیادہ آبادی]] وول جغرٲفیایی علاقہٕ۔<ref name="UN WPP 2019 2">{{ویب حَوالہٕ|title=Overall total population|url=https://population.un.org/wpp/Download/Files/1_Indicators%20(Standard)/EXCEL_FILES/1_Population/WPP2019_POP_F01_1_TOTAL_POPULATION_BOTH_SEXES.xlsx|access-date=16 July 2019|publisher=United Nations|format=xlsx}}</ref><ref name="South Asia Regional Overview">{{ویب حَوالہٕ|title=South Asia Regional Overview|url=http://www.sardeg.org/marketana.asp|archive-url=https://web.archive.org/web/20081121043924/http://www.sardeg.org/marketana.asp|archive-date=21 November 2008|website=South Asian Regional Development Gateway}}</ref>
[[جنوبی ایشیا ایسوسی ایشن فار ریجنل کوآپریشن]] (SAARC) چھِ اَکھ علاقٲیی معاشی تعاونٕچ تَنظیٖم یۄس 1985 مَنٛز قٲیِم آے کرنہٕ تہٕ اَتھ مَنٛز چھِ جۆنوٗبی ایشیاہٕک تَمام ٲٹھ مُلُک شٲمِل ۔<ref name="SAARC Summit">{{ویب حَوالہٕ|last=SAARC Summit|title=SAARC|url=http://www.saarc-sec.org/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131216014912/http://saarc-sec.org/|archive-date=16 December 2013|access-date=17 December 2013|publisher=SAARC Summit}}</ref> جۆنوٗبی ایشیاہٕک بُنیٲدی مُلکَن مَنٛز چھ 4.4 ملین مربع (1.7 sq mi) رۄقبہٕ، یُس ایشیٲیی براعظمُک 10 فیصد چھُ۔ وسیع تَعارُفس تحت، اَمچ آبٲدی چھِ دنیاہچ آبٲدی ہُنٛد تَقریٖبَن 1.9 بلین یا تَقریٖبَن اَکھ ژورِم حصہٕ، اَمہِ سٟتؠ چھُ یہِ دُنیاہُک سارِوٕے کھوتہٕ زیٛادٕ آبٲدی وول تہٕ [[آبٲدی مُطٲبِق براعظمن علاقن ہُنٛد فِہرِست|ساروو کھۄتہٕ زیادہ آبادی]] وول جغرٲفیایی علاقہٕ۔<ref name="UN WPP 2019 2">{{ویب حَوالہٕ|title=Overall total population|url=https://population.un.org/wpp/Download/Files/1_Indicators%20(Standard)/EXCEL_FILES/1_Population/WPP2019_POP_F01_1_TOTAL_POPULATION_BOTH_SEXES.xlsx|access-date=16 July 2019|publisher=United Nations|format=xlsx}}</ref><ref name="South Asia Regional Overview">{{ویب حَوالہٕ|title=South Asia Regional Overview|url=http://www.sardeg.org/marketana.asp|archive-url=https://web.archive.org/web/20081121043924/http://www.sardeg.org/marketana.asp|archive-date=21 November 2008|website=South Asian Regional Development Gateway}}</ref>


2022 مُطٲبِق چھِ جنوبی ایشیا منٛز دنیاہک ساروی کھوتہٕ زیٛادٕ ہندو، مسلمان، [[سِکھ مَت|سِکھ]]، جین تہٕ زوروشتری باشَندن ہٕنٛز آبٲدی۔<ref>{{Cite news|url=https://thediplomat.com/2016/01/how-south-asia-will-save-global-islam/|title=How South Asia Will Save Global Islam|last=Diplomat|first=Akhilesh Pillalamarri, The|journal=The Diplomat|accessdate=7 February 2017|language=en-US}}</ref> صِرِف جنوبی ایشیا چھُ دنیاہس منٛز ہؠندؠن ہنٛد 90.47%، سکھن ہنٛد 95.5%، تہٕ مُسلمانَن ہنٛز 31%، تہٕ 35 ملین عیسائی تہِ 25 ملین [[بُدھ مَت|بدھ]] متک حصہٕ تھاوان۔<ref name="Pew Research 2012">{{ویب حَوالہٕ|year=2012|title=Religion population totals in 2010 by Country|url=http://www.pewforum.org/2012/12/18/table-religious-composition-by-country-in-numbers/|archive-url=https://web.archive.org/web/20161209223553/http://www.pewforum.org/2012/12/18/table-religious-composition-by-country-in-numbers/|archive-date=9 December 2016|website=Pew Research Center}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Pechilis|first=Karen|url={{google books|plainurl=y|id=kaubzRxh-U0C}}|title=South Asian Religions: Tradition and Today|last2=Raj|first2=Selva J.|date=2013|publisher=Routledge|isbn=978-0-415-44851-2|page=[https://books.google.com/books?id=kaubzRxh-U0C&pg=PA193 193]|language=en}}</ref><ref name="pewforum.org">{{ویب حَوالہٕ|date=27 January 2011|title=Region: Asia-Pacific|url=http://www.pewforum.org/2011/01/27/future-of-the-global-muslim-population-regional-asia/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010061404/http://www.pewforum.org/2011/01/27/future-of-the-global-muslim-population-regional-asia/|archive-date=10 October 2017|access-date=13 March 2016|website=Pew Research Center}}</ref><ref>{{ویب حَوالہٕ|date=2 April 2015|title=10 Countries With the Largest Muslim Populations, 2010 and 2050|url=http://www.pewforum.org/2015/04/02/muslims/pf_15-04-02_projectionstables74/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170504075835/http://www.pewforum.org/2015/04/02/muslims/pf_15-04-02_projectionstables74/|archive-date=4 May 2017|access-date=7 February 2017|publisher=Pew Research Center's Religion & Public Life Project}}</ref>
2022 مُطٲبِق چھِ جۆنوٗبی ایشیا مَنٛز دنیاہک سارِوٕے کھوتہٕ زیٛادٕ ہندو، مُسلمان، [[سِکھ مَت|سِکھ]]، جین تہٕ زوروشتری باشَندن ہٕنٛز آبٲدی۔<ref>{{Cite news|url=https://thediplomat.com/2016/01/how-south-asia-will-save-global-islam/|title=How South Asia Will Save Global Islam|last=Diplomat|first=Akhilesh Pillalamarri, The|journal=The Diplomat|accessdate=7 February 2017|language=en-US}}</ref> صِرِف جۆنوٗبی ایشیا چھُ دنیاہس مَنٛز ہؠندؠن ہنٛد 90.47%، سکھن ہنٛد 95.5%، تہٕ مُسلمانَن ہنٛز 31%، تہٕ 35 ملین عیسائی تہِ 25 ملین [[بُدھ مَت|بدھ]] متک حصہٕ تھاوان۔<ref name="Pew Research 2012">{{ویب حَوالہٕ|year=2012|title=Religion population totals in 2010 by Country|url=http://www.pewforum.org/2012/12/18/table-religious-composition-by-country-in-numbers/|archive-url=https://web.archive.org/web/20161209223553/http://www.pewforum.org/2012/12/18/table-religious-composition-by-country-in-numbers/|archive-date=9 December 2016|website=Pew Research Center}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Pechilis|first=Karen|url={{google books|plainurl=y|id=kaubzRxh-U0C}}|title=South Asian Religions: Tradition and Today|last2=Raj|first2=Selva J.|date=2013|publisher=Routledge|isbn=978-0-415-44851-2|page=[https://books.google.com/books?id=kaubzRxh-U0C&pg=PA193 193]|language=en}}</ref><ref name="pewforum.org">{{ویب حَوالہٕ|date=27 January 2011|title=Region: Asia-Pacific|url=http://www.pewforum.org/2011/01/27/future-of-the-global-muslim-population-regional-asia/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010061404/http://www.pewforum.org/2011/01/27/future-of-the-global-muslim-population-regional-asia/|archive-date=10 October 2017|access-date=13 March 2016|website=Pew Research Center}}</ref><ref>{{ویب حَوالہٕ|date=2 April 2015|title=10 Countries With the Largest Muslim Populations, 2010 and 2050|url=http://www.pewforum.org/2015/04/02/muslims/pf_15-04-02_projectionstables74/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170504075835/http://www.pewforum.org/2015/04/02/muslims/pf_15-04-02_projectionstables74/|archive-date=4 May 2017|access-date=7 February 2017|publisher=Pew Research Center's Religion & Public Life Project}}</ref>

گَردان 18:00, 30 مٔیی 2023 بَجے

جۆنوٗبی ایشیا
حِصہٕAsia-Pacific
یَمیُک حِصہٕایشیا
بَرِاعظمایشیا
جغرٲفی نۄقطہٕ26°54′0″N 72°12′0″E
بُلَند سَطَحماوُنٹ ایورسٹ
سَرحَد رَلانوسط ایشیا، مَشرِقی ایشیا، Southeast Asia، West Asia
مُطالہٕ کَرُنSouth Asia studies
Economy of topiceconomy of South Asia
Map

جۆنوٗبی ایشیا چھ ایشیاہُک جۆنوٗبی ذیلی علاقہٕ، یُس جغرافیائی تہٕ نسلی ثقافتی لحاظ بَیان چھُ کرنہٕ یوان۔ عام طور چھُ خیال کرنہٕ آمت زِ جۆنوٗبی ایشیا چھُ بنگلہ دیش، بھوٹان، ہِندوستان، مالدیپ، نؠپال، پاکِستان، تہٕ سری لنکا، تہٕ اکثر افغانستان تہِ شٲمل چھُ۔[1]

ٹوپوگرافک طورس پؠٹھ چھُ یہٕ ہِندوستٲنؠ سب کنٹیننٹ پؠٹھ غلبہٕ تھاوان تہٕ جنوبس مَنٛز چھُ بھارتی سمندر تہِ شمالس مَنٛز چَھ ہِمالیَہ، کاراکورم تہ پامیر پہاڑ۔ آمو ڈاریہ یُس ہِند کَش کہ شمال پؠٹھ وَتھان چھُ، چھُ شُمٲلؠ مغربی سرحدُک حصہٕ بَنان ۔ زمینی طور چھُ جۆنوٗبی ایشیا مغرب ایشیا، وسطی ایشیا، مشرقی ایشا تہٕ جۆنوٗب مشرق ایشیا سٟتؠ سرحد تھاوان۔[حَوالہٕ ضۆروٗری]

جنوبی ایشیا ایسوسی ایشن فار ریجنل کوآپریشن (SAARC) چھِ اَکھ علاقٲیی معاشی تعاونٕچ تَنظیٖم یۄس 1985 مَنٛز قٲیِم آے کرنہٕ تہٕ اَتھ مَنٛز چھِ جۆنوٗبی ایشیاہٕک تَمام ٲٹھ مُلُک شٲمِل ۔[2] جۆنوٗبی ایشیاہٕک بُنیٲدی مُلکَن مَنٛز چھ 4.4 ملین مربع (1.7 sq mi) رۄقبہٕ، یُس ایشیٲیی براعظمُک 10 فیصد چھُ۔ وسیع تَعارُفس تحت، اَمچ آبٲدی چھِ دنیاہچ آبٲدی ہُنٛد تَقریٖبَن 1.9 بلین یا تَقریٖبَن اَکھ ژورِم حصہٕ، اَمہِ سٟتؠ چھُ یہِ دُنیاہُک سارِوٕے کھوتہٕ زیٛادٕ آبٲدی وول تہٕ ساروو کھۄتہٕ زیادہ آبادی وول جغرٲفیایی علاقہٕ۔[3][4]

2022 مُطٲبِق چھِ جۆنوٗبی ایشیا مَنٛز دنیاہک سارِوٕے کھوتہٕ زیٛادٕ ہندو، مُسلمان، سِکھ، جین تہٕ زوروشتری باشَندن ہٕنٛز آبٲدی۔[5] صِرِف جۆنوٗبی ایشیا چھُ دنیاہس مَنٛز ہؠندؠن ہنٛد 90.47%، سکھن ہنٛد 95.5%، تہٕ مُسلمانَن ہنٛز 31%، تہٕ 35 ملین عیسائی تہِ 25 ملین بدھ متک حصہٕ تھاوان۔[6][7][8][9]

  1. "South Asia | Britannica". www.britannica.com ( اَنگیٖزۍ زَبانہِ مَنٛز). Retrieved 1 April 2023.
  2. SAARC Summit. "SAARC". SAARC Summit. Archived from the original on 16 December 2013. Retrieved 17 December 2013.
  3. "Overall total population" (xlsx). United Nations. Retrieved 16 July 2019.
  4. "South Asia Regional Overview". South Asian Regional Development Gateway. Archived from the original on 21 November 2008.
  5. Diplomat, Akhilesh Pillalamarri, The. "How South Asia Will Save Global Islam" (in en-US). The Diplomat. https://thediplomat.com/2016/01/how-south-asia-will-save-global-islam/. Retrieved 7 February 2017. 
  6. "Religion population totals in 2010 by Country". Pew Research Center. 2012. Archived from the original on 9 December 2016.
  7. Pechilis، Karen؛ Raj، Selva J. (2013). [[[:فرما:Google books]] South Asian Religions: Tradition and Today] Check |url= value (مَدَتھ) ( اَنگیٖزۍ زَبانہِ مَنٛز). Routledge. ص. 193. ISBN 978-0-415-44851-2.
  8. "Region: Asia-Pacific". Pew Research Center. 27 January 2011. Archived from the original on 10 October 2017. Retrieved 13 March 2016.
  9. "10 Countries With the Largest Muslim Populations, 2010 and 2050". Pew Research Center's Religion & Public Life Project. 2 April 2015. Archived from the original on 4 May 2017. Retrieved 7 February 2017.