ایچ آئ وی

وِکیٖپیٖڈیا پؠٹھٕ، اَکھ آزاد اِنسایکلوپیٖڈیا
ایچ آی وی
یَمِیُک پہلوwomen's health
اَمِیُک اَثرایچ آی وی ایڈٕس، human immunodeficiency virus infectious disease
تٲریٖخ دٕریافَت1 جَنؤری 1983
External data available at URLhttps://requenarolania.wixsite.com/jmr-miclin/tema-4-hiv
Entry receptorCD4 molecule

انسٲنی امیونو ڈیفیشینسی وایرس (ایچ۔آئ۔وی) چھ لینٹو وایرسٕچ زٕ انواع (ریٹو وایرسک اَکھ ذیلی گروپ یس انسانن بیمار چھُ کران) ۔ وختَس سٟتؠ سٟتؠ، تم چھ ایکوائرڈ امیونو ڈیفیشینسی سنڈروم سبب بنان (ایڈز) اَکھ یژھ حالت یَتھ مَنٛز مدافعتی نظام ترقی پسند ناکٲمی زندگی ہنٛد خطرٕ موقعہٕ سٟتؠ انفیکشن تہٕ کینسر۔ ترقی کرنک اجازت دیوان چھ۔[1][2][3] علاجہٕ ورٲیہٕ، ایچ آی وی کہ ذیلی قٕسم کہ لحاظٕ چھ ایچ آی وی سٟتؠ انفیکشن پتہٕ زندٕ روزنک اوسط وختٕک تخمینہٕ 9 پیٹھہٕ 11 وری تام آسان۔[4]

زیٛادٕ تر معاملاتن مَنٛز چھِ ایچ آی وی جنسی طور پٲٹھؠ منتقل گژھن وول انفیکشن تہٕ چھ خون، پری ایجکولیٹ، مٕچھ semen تہٕ زنانہٕ ہنٛدس شرمگاہ کہِ فلیوڈو سۭتؠ رابطک ذریعہٕچھ گژھان۔[5][6] حمل۔ دوران ہیکہ اَکھ بیمار ماجہ پیٹھہٕ تہند بچس تام غٲر جنسی منتقلی گژھتھ، زچنہٕ وز ہیکہ تیم سٕنٛد خون یا شرمگاہ کہ فلیوڈو کہ ایکسپوزر کہ ذریعہ تہٕ چھاتی ہنٛد دۄدٕ کہ ذریعہ تہٕ۔[7][8][9][10] یمن جسمٲنی رٲبطن مَنٛز چھ ایٚچ آیی وی مفت وائرس۔ ذرٕ تہٕ وایرس دۄشوٕنی ہٕنٛدس طورس پیٚٹھ موجود۔تحقیقہٕ سٟتؠ چھ پتاہ کڑنہٕ آمت (ہم جنس تہٕ مخالف جنس دۄشونی جورؠن خاطرٕ) ز اگر ایچ آئی وی پوزیٹیو پارٹنرس مَنٛز مسلسل ناقابل شناخت وایرل لوڈ چھ آسان تیلہٕ چھ کونڈم وغأر جنسی تعلقات کہ ذریع ایچ آئی وی ناقابل منتقلی۔[5][6]

  1. Weiss RA (May 1993). "How does HIV cause AIDS?". Science. 260 (5112): 1273–9. Bibcode:1993Sci...260.1273W. doi:10.1126/science.8493571. PMID 8493571.
  2. Douek DC، Roederer M، Koup RA (2009). "Emerging Concepts in the Immunopathogenesis of AIDS". Annual Review of Medicine. 60: 471–84. doi:10.1146/annurev.med.60.041807.123549. PMC 2716400. PMID 18947296.
  3. Powell MK، Benková K، Selinger P، Dogoši M، Kinkorová Luňáčková I، Koutníková H، Laštíková J، Roubíčková A، Špůrková Z، Laclová L، Eis V، Šach J، Heneberg P (2016). "Opportunistic Infections in HIV-Infected Patients Differ Strongly in Frequencies and Spectra between Patients with Low CD4+ Cell Counts Examined Postmortem and Compensated Patients Examined Antemortem Irrespective of the HAART Era". PLOS ONE. 11 (9): e0162704. Bibcode:2016PLoSO..1162704P. doi:10.1371/journal.pone.0162704. PMC 5017746. PMID 27611681.
  4. UNAIDS؛ WHO (December 2007). "2007 AIDS epidemic update" (PDF). ص. 16.
  5. 5٫0 5٫1 Rodger AJ، Cambiano V، Bruun T، Vernazza P، Collins S، Degen O، et al. (June 2019). "Risk of HIV transmission through condomless sex in serodifferent gay couples with the HIV-positive partner taking suppressive antiretroviral therapy (PARTNER): final results of a multicentre, prospective, observational study". Lancet. 393 (10189): 2428–2438. doi:10.1016/S0140-6736(19)30418-0. PMC 6584382. PMID 31056293.
  6. 6٫0 6٫1 Eisinger RW، Dieffenbach CW، Fauci AS (February 2019). "HIV Viral Load and Transmissibility of HIV Infection: Undetectable Equals Untransmittable". JAMA. 321 (5): 451–452. doi:10.1001/jama.2018.21167. PMID 30629090.
  7. Mabuka J، Nduati R، Odem-Davis K، Peterson D، Overbaugh J (2012). "HIV-Specific Antibodies Capable of ADCC Are Common in Breastmilk and Are Associated with Reduced Risk of Transmission in Women with High Viral Loads". PLOS Pathogens. 8 (6): e1002739. doi:10.1371/journal.ppat.1002739. PMC 3375288. PMID 22719248.
  8. Hahn RA، Inhorn MC, eds. (2009). Anthropology and public health : bridging differences in culture and society (2nd ed.). Oxford: Oxford University Press. ص. 449. ISBN 978-0-19-537464-3. OCLC 192042314.
  9. Mead MN (2008). "Contaminants in human milk: weighing the risks against the benefits of breastfeeding". Environmental Health Perspectives. 116 (10): A426–34. doi:10.1289/ehp.116-a426. PMC 2569122. PMID 18941560. Archived from the original on 6 November 2008.
  10. فرما:Citation-attribution