سَنٛگم اَدَب
ظٲہِریَتھ

سَنٛگم اَدَب چھِ سُہ اَدَب وننہٕ یِوان یُس قدیٖم ہِندوستان کس دورس مَنٛز 300 قبل مسیح پؠٹھ 300 عیسوی تام تٲمِل زَبان مَنٛز چھ لیکھنہٕ آمُت۔[1] اَتھ مجموٗعس مَنٛز چھ 2381 نظٲفتہٕ یم 473 شٲیرن تیار کٔرؠمٕتؠ۔ یمو مَنٛز چھ 102 شأیر ناوٕ رۆس۔
شٲیِری
[اؠڈِٹ]ناو | انٛگریزی | تٲمل مَنٛز | مِصرن ہِنٛز تعداد |
---|---|---|---|
پورانانورو | Puranaanooru | புறநானூறு | 398 |
اکانانورو | Akanaannooru | அகநானூறு | 400 |
نٹینے | Nattinai | நற்றிணை | 399 |
کورونتوکے | Kurunthokai | குறுந்தொகை | 400 |
پتیٹوپتو | Pathittupaththu | பதிற்றுப்பத்து | 80 |
ائینگو نورو | AyinguNooru | ஐங்குறுநூறு | 498 |
پری پاڈل | Paripaadal | பரிபாடல் | 22 |
کلی توگے | Kaliththogai | கலித்தொகை | 150 |
حَوالہٕ
[اؠڈِٹ]- ↑ T.S. Subramanian (2009-07-10). "Jain History of Tamil Nadu vandalised". Retrieved 2011-06-03.
The six Tamil-Brahmi inscriptions of the 2nd century B.C. on the brow of five caverns on the Kazhugumalai hill near Mankulam, 38 km from Madurai, are the most ancient ones in Tamil Nadu and establish the historical facts that the Pandyan king Nedunchezhiyan ruled in the 2nd century B.C. and that Sangam literature dates back to the same period.