ایسپرین
| بؠمٲرؠ خٲطرٕ | hyperthermia (en) |
|---|---|
| کلینیکل ڈیٹا | |
| تِجارتی ناو | Aspirin (en) |
| بیٚیہِ زُوس مَنٛز خطرٕ | Australian pregnancy category C (en) |
| بذریعہ | oral administration (en) |
| فارماسولوجیکل گرٛوپ | بینزویک ایسڈ تہٕ ایسیٹیٹ ایسٹر |
| اے ٹی سی کوڈ | A01AD05، B01AC06 تہٕ N02BA01 |
| دَرمِیٲنی مہلک کھؠن | 167، 340، 681، 495، 700، 1٬075، 3٬500، 1٬750، 250، 200، 1٬010، 790 تہٕ 1٬020 |
| کیٖمیٲیی تہٕ فیزیکل ڈیٹا | |
| فارمولا | C9H8O4 |
| مالیکیولر ماس | 180٫042 Da |
| کثافت | 1٫35 g/cm³ |
| گلنُک نۄقطہٕ | 135 ℃، 275 °F تہٕ 138 ℃ |
| آبس مَنٛز گلان | 0٫003 g/l |
List
| |
| شِناختھ | |
| CAS نمبر | 50-78-2 |
| PubChem (SID) | 2244 |
| IUPHAR/BPS | 4139 |
| دَوا بینٛک | DB00945 |
| کیم سپایڈر | 2157 |
| UNII | R16CO5Y76E |
| KEGG | D00109 تہٕ C01405 |
| ChEBI | 15365 |
| ChEMBL | CHEMBL25 |
| PDB ligand ID | AIN |
| AEPQ | 100.000.059 |
ایسپرین یَتھ ایٹیلیسالیسلک ایسڈ تہِ ونان چھِ (اے ایس اے) چھُ اَکھ دَوا یُس دگ، بخار۔ یا سوجن کم کرنہٕ خٲطرٕ اِستِمال چھُ یوان کرنہٕ۔[1] خاص سوجنہٕ وٲلؠ حالات یمن ہنٛد یَلاج کرنہٕ خٲطرٕ ایسپرین چھ اِستِمال یوان کرنہٕ تمن مَنٛز چھ کاواساکی بیمٲر، پیریکارڈایٹس تہٕ ریوماٹویڈ بخار شٲمل۔[1] ہارٹ اٹیک گژھنہٕ پتہٕ دنہٕ ینہٕ واجؠن ایسپرینن چھُ مرنک خطرٕ کم گژھان۔[1] ایسپرین چھُ واریاہ کالہٕ خٲطرٕ دل کہ حمل، اسکیمک سٹروک تہٕ خونک جمنٕ روکنس مَنٛز تہِ اِستِمال یوان کرنہٕ۔[1] یہِ ہیٚکہ کینسر ہٕنٛدؠ کیٚنٛہہ قٕسم، خاص طور کولورکٹل کینسر خطرٕ تہٕ کم کٔرِتھ۔[2] دگ یا بخارک اثر چھُ عام طور 30 منٹن مَنٛز شۆروٗع گژھان۔[1] ایسپرین چھُ اَکھ غٲر سٹیرایڈیل اینٹی سوزش دَوا (NSAID) تہٕ چھ باقین NSAIDs پٲٹھؠ کٲم کران مگر پلیٹلیٹس ہنٛد معمولچ کٲم تہٕ چھُ دباوان۔[1]
اَکھ عام ضمنی اثر چھُ میادٕ خراب گژھن۔ [3] زیٛادٕ اہم ضمنی اثرات مَنٛز چھ معدٕک السر، معدٕک خون، تہٕ دمہ خراب گژھن شٲمل۔[3] خون بہنک خطرٕ چھ تمن لوکن مَنٛز زیٛادٕ آسان یم بوڑٕ چھ، شراب۔ چھ پیان، باقی NSAIDs چھ نوان، یا خون پتلا کرن والن پؠٹھ چھ آسان۔[3] حملٕ کس ٲخری حصس مَنٛز چھنہٕ ایسپرین تجویز یوان کرنہٕ۔[3] یہِ چھنہٕ عام طور پٲٹھؠ انفیکشن۔ وٲلؠ شرؠن مَنٛز ریے سنڈروم کہ خطرٕ کنہ تجویز کرنہٕ یوان۔[3] زیٛادٕ خوراکک نتیجہٕ ہیٚکہ کنن مَنٛز بجنٕچ آواز پٲدٕ کٔرِتھ۔ [3]
ویلو کلؠ ہنٛد پتن مَنٛز لبنہٕ ینہٕ وول ایسپرینک پیش خیمہ چھ کم از کم 2,400 ؤرین تام صحت کس اثرات خاطرٕ اِستِمال یوان کرنہٕ۔[4][5] 1853 مَنٛز، کیمسٹ چارلس فریڈرک گیرہارٹ کوٚر ایسٹییَل کلورایڈس سٟتؠ دَوا سوڈیم سیلیسایلیٹک یَلاج تاکہ گۄڈنُیٛک لٹہٕ ییہٕ ایسٹیلیسالیسکل ایسڈ تیار کرنہٕ۔[6] ینہٕ والن پنژہن ورین خٲطرٕ، باقی کیمسٹو کوٚر کیمیایی ڈھانچہٕ قٲیم تہٕ کرن مزید موثر پیداوارک طریقہٕ۔[6]1897 مَنٛز، بایر کمپنی ہنٛد ساینسدانو کوٛر عام سیلیسلیٹ دواییٖن خاطرٕ کم پریشان کن متبادل دواہ کس طورس پؠٹھ ایسیٹیلسیلیسک ایسڈک مطالعہ شۆروٗع۔[6]1899 تام، اوس بایرن اَتھ "ایسپرین" ناو دیتمت تہٕ یہٕ کوٚرن پورٕ دُنؠیاہس مَنٛز۔[7][8] ویہمہٕ صدی کس گوڈنکس نصفس دوران بڑھی ایسپرینچ مقبولیت یمہٕ سٟتؠ واریہن برانڈز تہٕ فارمولیشنن درمیان اوس مقابلہٕ گژھان۔[9] لفظ ایسپرین اوس بایرک برانڈ ناو تاہم، ٹریڈ مارک حق آیٔیہٕ واریہن ملکن مَنٛز غٲرمٕژ یا کٕننہٕ۔[9]
ایسپرین چھُ عالمی سطحس پؠٹھ سارِوٕے کھۄتہٕ زیٛادٕ اِستِمال گژھن وألن دواہن مَنٛز اَکھ، یَتھ مَنٛز تَقریٖبَن 44000 ٹن چھ پریتھ ؤری اِستِمال یوان کرنہٕ۔[10][11] یہِ چھ ورلڈ ہیلتھ آرگنایزیشنس (ڈبلیو ایچ او) ضۆروٗری ادویاتک فہرستس مَنٛز شٲمل۔[12] 2014 ہس تام، ترقی پذیر دُنؠیا مَنٛز چھ تھوک قٟمَتھ امریکی ڈالر 0.002 پؠٹھ امریکی ڈالر [13]2015 ہس تام، ریاستہاے متحدہس مَنٛز چھ ادویاتک اَکھ عام رؠتک خرچہٕ امریکی ڈالر [14]یہِ چھ عام دَوا۔ کس طورس پیٚٹھ دستیاب۔[15] 2017 مَنٛز، اوس یہِ ریاستہاے متحدس مَنٛز 42 ہم سارِوٕے کھۄتہٕ زیٛادٕ عام طور پٲنٹھ تجویز کرنہٕ آمت دَوا، یَتھ مَنٛز 17 ملین کھۄتہٕ زیٛادٕ نسخہٕ ٲس آمت دینہٕ۔[16][17]
حَوالہٕ
[اؠڈِٹ]- 1 2 3 4 5 6 "Aspirin". Drugs.com. American Society of Health-System Pharmacists. June 6, 2016. Archived from the original on 25 April 2017. Retrieved 30 August 2016.
- ↑ Patrignani P، Patrono C (August 2016). "Aspirin and Cancer". Journal of the American College of Cardiology. 68 (9): 967–76. doi:10.1016/j.jacc.2016.05.083. PMID 27561771.
- 1 2 3 4 5 6 "Aspirin". Drugs.com. American Society of Health-System Pharmacists. June 6, 2016. Archived from the original on 25 April 2017. Retrieved 30 August 2016.
- ↑ Jones، Alan (2015). Chemistry: An Introduction for Medical and Health Sciences. John Wiley & Sons. pp. 5–6. ISBN 978-0-470-09290-3.
- ↑ Ravina، Enrique (2011). The Evolution of Drug Discovery: From Traditional Medicines to Modern Drugs. John Wiley & Sons. ص. 24. ISBN 978-3-527-32669-3. Archived from the original on 21 February 2021. Retrieved 7 August 2020.
- 1 2 3 Jeffreys، Diarmuid (2008). Aspirin the remarkable story of a wonder drug. Bloomsbury Publishing USA. ISBN 978-1-59691-816-0. Archived from the original on 8 September 2017.:46–48
- ↑ Dick، Brian (2018). "Hard Work and Happenstance". Distillations. Vol. 4 no. 1. Science History Institute. pp. 44–45. Archived from the original on 12 November 2020. Retrieved July 11, 2018.
- ↑ Mann، Charles C.؛ Plummer، Mark L. (1991). The aspirin wars : money, medicine, and 100 years of rampant competition (1st ed.). New York: Knopf. ص. 27. ISBN 978-0-394-57894-1.
- 1 2 "Aspirin". Chemical & Engineering News. Archived from the original on 11 October 2008. Retrieved 2007-08-13.
- ↑ Jones، Alan (2015). Chemistry: An Introduction for Medical and Health Sciences. John Wiley & Sons. pp. 5–6. ISBN 978-0-470-09290-3.
- ↑ Warner TD، Mitchell JA (October 2002). "Cyclooxygenase-3 (COX-3): filling in the gaps toward a COX continuum?". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 99 (21): 13371–3. Bibcode:2002PNAS...9913371W. doi:10.1073/pnas.222543099. PMC 129677. PMID 12374850.
- ↑ World Health Organization (2019). World Health Organization model list of essential medicines: 21st list 2019. Geneva: World Health Organization. hdl:10665/325771. WHO/MVP/EMP/IAU/2019.06. License: CC BY-NC-SA 3.0 IGO.
- ↑ "Acetylsalicylic Acid". International Drug Price Indicator Guide. Archived from the original on 22 January 2018. Retrieved 30 August 2016.
- ↑ Hamilton، Richart (2015). Tarascon pocket pharmacopoeia (2015 deluxe lab-coat ed.). Jones & Bartlett Learning. ص. 5. ISBN 978-1-284-05756-0.
- ↑ "Aspirin". Drugs.com. American Society of Health-System Pharmacists. June 6, 2016. Archived from the original on 25 April 2017. Retrieved 30 August 2016.
- ↑ "The Top 300 of 2020". ClinCalc. Archived from the original on 18 March 2020. Retrieved 11 April 2020.
- ↑ "Aspirin - Drug Usage Statistics". ClinCalc. Archived from the original on 20 October 2020. Retrieved 11 April 2020.
- Infobox drug articles without a structure image
- Chemical articles without CAS registry number
- Articles without EBI source
- Chemical pages without ChemSpiderID
- Chemical pages without DrugBank identifier
- Articles without KEGG source
- Articles without InChI source
- Articles without UNII source
- Drugs missing an ATC code
- Drugs with no legal status
- Infobox drug articles without vaccine target
- Articles containing unverified chemical infoboxes
- دَوا