مَوادَس کُن گٔژھِو

ایسپرین

وِکیٖپیٖڈیا پؠٹھٕ، اَکھ آزاد اِنسایکلوپیٖڈیا
Infotaula de fàrmacایسپرین
بؠمٲرؠ خٲطرٕhyperthermia (en) تَرجَمہٕ، دَگ، inflammation (en) تَرجَمہٕ، رِہ ہار، osteoarthritis (en) تَرجَمہٕ، gout attack (en) تَرجَمہٕ، rheumatic fever (en) تَرجَمہٕ، acute myocardial infarction (en) تَرجَمہٕ، heart disease (en) تَرجَمہٕ، atrial fibrillation (en) تَرجَمہٕ، acute coronary syndrome (en) تَرجَمہٕ تہٕ دِلُک دورٕ
کلینیکل ڈیٹا
تِجارتی ناوAspirin (en) تَرجَمہٕ
بیٚیہِ زُوس مَنٛز خطرٕAustralian pregnancy category C (en) تَرجَمہٕ تہٕ یوٗ ایس بیٚیہِ زُو زٲژ سی
بذریعہoral administration (en) تَرجَمہٕ
فارماسولوجیکل گرٛوپبینزویک ایسڈ تہٕ ایسیٹیٹ ایسٹر
اے ٹی سی کوڈA01AD05، B01AC06 تہٕ N02BA01
دَرمِیٲنی مہلک کھؠن167، 340، 681، 495، 700، 1٬075، 3٬500، 1٬750، 250، 200، 1٬010، 790 تہٕ 1٬020
کیٖمیٲیی تہٕ فیزیکل ڈیٹا
فارمولاC9H8O4
مالیکیولر ماس180٫042 Da
کثافت1٫35 g/cm³
گلنُک نۄقطہٕ135 ℃، 275 °F تہٕ 138 ℃
آبس مَنٛز گلان0٫003 g/l
List
شِناختھ
CAS نمبر50-78-2
PubChem (SID)2244
IUPHAR/BPS4139
دَوا بینٛکDB00945
کیم سپایڈر2157
UNIIR16CO5Y76E
KEGGD00109 تہٕ C01405
ChEBI15365
ChEMBLCHEMBL25
PDB ligand IDAIN
AEPQ100.000.059

ایسپرین یَتھ ایٹیلیسالیسلک ایسڈ تہِ ونان چھِ (اے ایس اے) چھُ اَکھ دَوا یُس دگ، بخار۔ یا سوجن کم کرنہٕ خٲطرٕ اِستِمال چھُ یوان کرنہٕ۔[1] خاص سوجنہٕ وٲلؠ حالات یمن ہنٛد یَلاج کرنہٕ خٲطرٕ ایسپرین چھ اِستِمال یوان کرنہٕ تمن مَنٛز چھ کاواساکی بیمٲر، پیریکارڈایٹس تہٕ ریوماٹویڈ بخار شٲمل۔[1] ہارٹ اٹیک گژھنہٕ پتہٕ دنہٕ ینہٕ واجؠن ایسپرینن چھُ مرنک خطرٕ کم گژھان۔[1] ایسپرین چھُ واریاہ کالہٕ خٲطرٕ دل کہ حمل، اسکیمک سٹروک تہٕ خونک جمنٕ روکنس مَنٛز تہِ اِستِمال یوان کرنہٕ۔[1] یہِ ہیٚکہ کینسر ہٕنٛدؠ کیٚنٛہہ قٕسم، خاص طور کولورکٹل کینسر خطرٕ تہٕ کم کٔرِتھ۔[2] دگ یا بخارک اثر چھُ عام طور 30 منٹن مَنٛز شۆروٗع گژھان۔[1] ایسپرین چھُ اَکھ غٲر سٹیرایڈیل اینٹی سوزش دَوا (NSAID) تہٕ چھ باقین NSAIDs پٲٹھؠ کٲم کران مگر پلیٹلیٹس ہنٛد معمولچ کٲم تہٕ چھُ دباوان۔[1]

اَکھ عام ضمنی اثر چھُ میادٕ خراب گژھن۔ [3] زیٛادٕ اہم ضمنی اثرات مَنٛز چھ معدٕک السر، معدٕک خون، تہٕ دمہ خراب گژھن شٲمل۔[3] خون بہنک خطرٕ چھ تمن لوکن مَنٛز زیٛادٕ آسان یم بوڑٕ چھ، شراب۔ چھ پیان، باقی NSAIDs چھ نوان، یا خون پتلا کرن والن پؠٹھ چھ آسان۔[3] حملٕ کس ٲخری حصس مَنٛز چھنہٕ ایسپرین تجویز یوان کرنہٕ۔[3] یہِ چھنہٕ عام طور پٲٹھؠ انفیکشن۔ وٲلؠ شرؠن مَنٛز ریے سنڈروم کہ خطرٕ کنہ تجویز کرنہٕ یوان۔[3] زیٛادٕ خوراکک نتیجہٕ ہیٚکہ کنن مَنٛز بجنٕچ آواز پٲدٕ کٔرِتھ۔ [3]

ویلو کلؠ ہنٛد پتن مَنٛز لبنہٕ ینہٕ وول ایسپرینک پیش خیمہ چھ کم از کم 2,400 ؤرین تام صحت کس اثرات خاطرٕ اِستِمال یوان کرنہٕ۔[4][5] 1853 مَنٛز، کیمسٹ چارلس فریڈرک گیرہارٹ کوٚر ایسٹییَل کلورایڈس سٟتؠ دَوا سوڈیم سیلیسایلیٹک یَلاج تاکہ گۄڈنُیٛک لٹہٕ ییہٕ ایسٹیلیسالیسکل ایسڈ تیار کرنہٕ۔[6] ینہٕ والن پنژہن ورین خٲطرٕ، باقی کیمسٹو کوٚر کیمیایی ڈھانچہٕ قٲیم تہٕ کرن مزید موثر پیداوارک طریقہٕ۔[6]1897 مَنٛز، بایر کمپنی ہنٛد ساینسدانو کوٛر عام سیلیسلیٹ دواییٖن خاطرٕ کم پریشان کن متبادل دواہ کس طورس پؠٹھ ایسیٹیلسیلیسک ایسڈک مطالعہ شۆروٗع۔[6]1899 تام، اوس بایرن اَتھ "ایسپرین" ناو دیتمت تہٕ یہٕ کوٚرن پورٕ دُنؠ‌یاہس مَنٛز۔[7][8] ویہمہٕ صدی کس گوڈنکس نصفس دوران بڑھی ایسپرینچ مقبولیت یمہٕ سٟتؠ واریہن برانڈز تہٕ فارمولیشنن درمیان اوس مقابلہٕ گژھان۔[9] لفظ ایسپرین اوس بایرک برانڈ ناو تاہم، ٹریڈ مارک حق آیٔیہٕ واریہن ملکن مَنٛز غٲرمٕژ یا کٕننہٕ۔[9]

ایسپرین چھُ عالمی سطحس پؠٹھ سارِوٕے کھۄتہٕ زیٛادٕ اِستِمال گژھن وألن دواہن مَنٛز اَکھ، یَتھ مَنٛز تَقریٖبَن 44000 ٹن چھ پریتھ ؤری اِستِمال یوان کرنہٕ۔[10][11] یہِ چھ ورلڈ ہیلتھ آرگنایزیشنس (ڈبلیو ایچ او) ضۆروٗری ادویاتک فہرستس مَنٛز شٲمل۔[12] 2014 ہس تام، ترقی پذیر دُنؠ‌یا مَنٛز چھ تھوک قٟمَتھ امریکی ڈالر 0.002 پؠٹھ امریکی ڈالر [13]2015 ہس تام، ریاستہاے متحدہس مَنٛز چھ ادویاتک اَکھ عام رؠتک خرچہٕ امریکی ڈالر [14]یہِ چھ عام دَوا۔ کس طورس پیٚٹھ دستیاب۔[15] 2017 مَنٛز، اوس یہِ ریاستہاے متحدس مَنٛز 42 ہم سارِوٕے کھۄتہٕ زیٛادٕ عام طور پٲنٹھ تجویز کرنہٕ آمت دَوا، یَتھ مَنٛز 17 ملین کھۄتہٕ زیٛادٕ نسخہٕ ٲس آمت دینہٕ۔[16][17] 

حَوالہٕ

[اؠڈِٹ]
  1. 1 2 3 4 5 6 "Aspirin". Drugs.com. American Society of Health-System Pharmacists. June 6, 2016. Archived from the original on 25 April 2017. Retrieved 30 August 2016.
  2. Patrignani P، Patrono C (August 2016). "Aspirin and Cancer". Journal of the American College of Cardiology. 68 (9): 967–76. doi:10.1016/j.jacc.2016.05.083. PMID 27561771.
  3. 1 2 3 4 5 6 "Aspirin". Drugs.com. American Society of Health-System Pharmacists. June 6, 2016. Archived from the original on 25 April 2017. Retrieved 30 August 2016.
  4. Jones، Alan (2015). Chemistry: An Introduction for Medical and Health Sciences. John Wiley & Sons. pp. 5–6. ISBN 978-0-470-09290-3.
  5. Ravina، Enrique (2011). The Evolution of Drug Discovery: From Traditional Medicines to Modern Drugs. John Wiley & Sons. ص. 24. ISBN 978-3-527-32669-3. Archived from the original on 21 February 2021. Retrieved 7 August 2020.
  6. 1 2 3 Jeffreys، Diarmuid (2008). Aspirin the remarkable story of a wonder drug. Bloomsbury Publishing USA. ISBN 978-1-59691-816-0. Archived from the original on 8 September 2017.:46–48
  7. Dick، Brian (2018). "Hard Work and Happenstance". Distillations. Vol. 4 no. 1. Science History Institute. pp. 44–45. Archived from the original on 12 November 2020. Retrieved July 11, 2018.
  8. Mann، Charles C.؛ Plummer، Mark L. (1991). The aspirin wars : money, medicine, and 100 years of rampant competition (1st ed.). New York: Knopf. ص. 27. ISBN 978-0-394-57894-1.
  9. 1 2 "Aspirin". Chemical & Engineering News. Archived from the original on 11 October 2008. Retrieved 2007-08-13.
  10. Jones، Alan (2015). Chemistry: An Introduction for Medical and Health Sciences. John Wiley & Sons. pp. 5–6. ISBN 978-0-470-09290-3.
  11. Warner TD، Mitchell JA (October 2002). "Cyclooxygenase-3 (COX-3): filling in the gaps toward a COX continuum?". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 99 (21): 13371–3. Bibcode:2002PNAS...9913371W. doi:10.1073/pnas.222543099. PMC 129677. PMID 12374850.
  12. World Health Organization (2019). World Health Organization model list of essential medicines: 21st list 2019. Geneva: World Health Organization. hdl:10665/325771. WHO/MVP/EMP/IAU/2019.06. License: CC BY-NC-SA 3.0 IGO.
  13. "Acetylsalicylic Acid". International Drug Price Indicator Guide. Archived from the original on 22 January 2018. Retrieved 30 August 2016.
  14. Hamilton، Richart (2015). Tarascon pocket pharmacopoeia (2015 deluxe lab-coat ed.). Jones & Bartlett Learning. ص. 5. ISBN 978-1-284-05756-0.
  15. "Aspirin". Drugs.com. American Society of Health-System Pharmacists. June 6, 2016. Archived from the original on 25 April 2017. Retrieved 30 August 2016.
  16. "The Top 300 of 2020". ClinCalc. Archived from the original on 18 March 2020. Retrieved 11 April 2020.
  17. "Aspirin - Drug Usage Statistics". ClinCalc. Archived from the original on 20 October 2020. Retrieved 11 April 2020.